sedím

Sedím v pokoji, kde se stmíva.
Divná chuť v ústech - snad slupky z jablek.
Po křidovém papíře barvy tančí a hrají.
Snít, už nevstát, už neztroskotat.

Sedím na chodníku na nadraží.
V ústech prázdno - bez cizího jazyku jako dva zamilovaní naproti.
Nad hlavou šedo, už neotevřít deštník.
Smít ze sebe prach a touhu být někdo jiný.

Sedím na louce.
Kolem mě zvuky života, zeleno a voňavo.
Vzduch je čistý, slunce hřeje, hladím trávu, v uších melodie.
Konečně můžu vstát a jít..