Přípitek
Přípitek
za záclonou u zábradlí
Upřímnost slov pronesených při přípitku
hned vyprchá
jako bublinky z šampaňského
Lidé ve velkých rozestupech
s knihami ve kterých neexistuje čas
ale květiny už tam stihly uvadnout
Úzkou chodbou se rozléhají kroky
černý déšť smazává nikdy nepoznané stopy
Bílé květy čerstvě natrhaných třešňových větví
zahalily do svého půvabu
slzy zaschlé na stránkách nedočtených knih
Rtěnku na okraji stříbrné sklenky také někdo setřel
Čas plyne pomalu
za deset let si u otevřeného okna
připijí ze žlutých sklenek na další příběh
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
"Upřímnost slov pronesených při přípitku hned vyprchá"
Jo, to je fakt...lidé naslibují leccos, ale dodržet svůj slib už něco stojí!
Tahle báseň má určitě spoustu významů, já reagoval jen na jednu větu, která mě zaujala. Píšeš moc hezky! Máš opravdu talent a na svůj věk jsi přímo geniální...myslím to vážně!
07.01.2008 16:32:00 | Chancer
S knihami ve kterých neexistuje čas, ale květiny už tam stihly uvadnout-moc krásné.
06.01.2008 01:54:00 | Lukáš Rymeš
12 let?Ta báseň je povedená autovy bych tipoval tak 20 je to milá báseň.
06.01.2008 00:36:00 | Bellerofontes
Skleničky se letmo dotknou jako rty při spěšném polibku na rozloučenou, než myšlenky odběhnou... A tak stále znova a znova jednou za tisíc let... a protože je to celé tak absurdně bezčasové, nikdo si toho nevšimne...
(Ty sis nejen všimla, ale i to nádherně vyjádřila...)
05.01.2008 21:58:00 | Lisa.Ginmi