Hnus a Hněv

Dnem i nocí sedím v téhle kleci,
asi už mi nebude pomoci.
Všude tma se rozprostírá,
už mě asi nezajímá!
Co se děje s tím světem,
který stvořil mě.
Jsem podobný zrůdě z pekla,
i sám Rozparovač přede mnou smeká.

Nohy jak dva stromy,
které za ty roky,
už dávno obrostly lišejníky,
všude plíseň, zatuchlý smrad!
A k tomu ta nechutná tvář,
vypadá jak bublající kyselina,
není živá ani mrtvá.

Kam zařadit tě,
nejsem si tak jistá!
Mezi ptáky nebo savce?
Vždyť ty jsi čeleď korálovce.
Ten hnusný kus kamene,
každý se ti vysměje!

Běž ode mě pryč!
Ty špíno hnusná,
já jsem čistá ,
ty jsi ten odpad světa,
podívej se do zrcadla!

Nechci tě nějak urazit,
ale fakt jsi parazit,
konečně si uvědom,
že na světě není jen rum.

Běž pryč! Táhni děvko!
ty taky nevíš úplně všecko,
proč vypadám jak troska z nebes!
Nevím, tak mi to pověz!

Nechci se ti zpovídat,
jsi snad kat? nebo kněz?
Tak mi sakra odpověz!

Hábit máš,jak jeptiška,
ale obličej jak děvečka,
do toho ty hnáty dlouhé,
odejdi ode mě čerte!

Běž tam, kde vládne chaos!