To když andělé zavolali
To když andělé zavolali
Stál v první řadě černých havranů
A táta mu právě zmizel z očí
I s rakví
Byl slepý přes slzy
A přesto se usmál
Ty černý slzy na mé tváři
Kytky a věnce rozkradli zaměstnanci pohřební služby
Lidi se rozešli
Chlapi šli do hospody zapít to smutný
Futrálový blues
To když andělé zavolali...
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Jani, smekám. toto je opravdu Báseň.
Hluboká, až to mrazí. Syrová,jak život sám.
Jemná a výjimečně krásná.
21.01.2008 22:54:00 | Taog
konečně jsem našel v tý neskutečný záplavě plků a přepisovanejch prázdnejch SMSek tvoje dílo, který si zaslouží označení báseň!!! je krásná, hluboká i barevná (ačkoliv v tmavých odstínech).
10.01.2008 09:51:00 | callowsick
každého jednou osud vypraví na cestu,
od které ho už nikdo a nic neodradí.
I osamělým mládencům pak najde nevěstu,
a položí ho s ní .... do kapradí ...
*- ... "DJV" ... DeJaVu ... říkaj´ roboti ...
09.01.2008 16:17:00 | HarryHH
... nezvedám telefony ... nechám se zapírat ... co kdyby volali ... ONI? ...
08.01.2008 12:38:00 | JardaCH
čas zahladí vrásky i bolest na duši
a naději vrátí, co teď se nesluší...
06.01.2008 19:38:00 | Verena
první báseň kterou dnes čtu a zrovna tak smutná ... ten polibek, i když slzami skrápěný musel být sladkým pohlazením po duši ... přátelství ...
06.01.2008 17:06:00 | vapiti