Pach krve
Pach krve
osud tvých hrdinů navěky je klet,
proč praskot lámaných je slyšet kostí
a ruce vkládáš krvavých do vnitřností
až lásky dar, tak vábný na pohled,
zaniká a odbyt bývá stroze
Proč trní bolesti kvete na zánonech
a černé sukno strmé zdobí schody
kde agonie v zimnici se zachvívá,
proč cíle znáš, kam dojít nelze za živa
a havranů hejno v té cestě doprovodí
co na smutečních houpali se zvonech
Snad bolest prožíváš s postavami svými
a náklonnost až hříšnou chováš k nim
v mrazícím jekotu rozladěných dud
Však vášeň zvrácenou v sobě neprobuď,
s tou ať podřadný zahrává si mim
co dýkou šermuje před srdci zavřenými
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
jsem ráda, že tě znám
ač s časem v boji
plně obtěžkaná
doufám, že jednou
dočkám se zas rána
a vydechnu
a zavolám ...
(to přijmi jako malou omluvu, dík)
16.01.2008 22:10:00 | ni.va
Zapomněla jsem tě otipovat,takový dojem na mne ta báseň udělala.Jsi opravdu moc,moc dobrý.Jsem ráda,že jsme duše spřízněné.Někde jsem četla ,že jsi rak.Dítě měsíce.
14.01.2008 16:56:00 | takova
To je mazec, mazec, mazec!!! Je to vážně skvělá báseň. Moc momentů, které se mi vryly pod kůži a spousta míst, kde jsem byl rozsekán skvělou volbou slov. Nemám co dodat...vlastně mám...Paráda
13.01.2008 21:51:00 | Ahimsa
Už se mi dostalo té cti, osobně si s autorkou bolesti a smutku povídat...musím říci, že nebyla zas až příliš zlá, nemilosrdná...cítila jsem, že dokáže odpoutat od bolestí a je hranicí, přes kterou utrpení nepřestoupí...dokonce mi řekla: budiž, tak jdi, ještě jdi a prověř si, zda život je milosrdnější...a stále o tom přemýšlím
09.01.2008 23:28:00 | Lota
Může se stát,že zvykne si na tu pózu
a těžký bude pak návrat k radosti a smíchu
a snad o to ani nebude stát
a život chmurný svého psaní postav bude prožívat.
Neb velká bolest,zklamání,či co-že jiná slova duše nechce znát.
08.01.2008 20:33:00 | s.e.n