Nicota

Kolem mě jen prázdno a tma,
v srdci smutek a krvácející rány.
Já v tom všem bloudím samotná,
opět dokončím příběh,a otočím listy na nové strany.

Vše co slyším,
je můj tlukot srdce a zrychlující se dech,
já jen myslím,
že mám to v životě na lásku velkej pech.

Kde tedy jsem?
Jak najít to správný jméno?
Ne!To není sen,
Nicota!A opět beru do ruky své pero...
...a začínám psát další kapitolu svěho života.