Dívce

Kveteš už od mala
jako trvalka na zahrádce.
Sem tam rosou slzí jsi zmáčená
i spoutaná stonky svlačce.

Už víš, kde jsi se prvně líbala
a hřála dlaň ve druhé dlani,
do zrcadel louží se dívala
a čekala, co ti poví.

Kveteš už od mala a rozkvétáš
lístek po lístku. Den po dni běží
dál a dál a přináší pokaždé
jinou bolístku.

Už víš, že na růžích voní květy
a píchají trny, že slzy trápení
živí i lásku, že dny žití jsou
jako perly na provázku.