Niobe

Královna Niobe v pokoji sedí.
Bohyně Latone voňavkami se voní.
Dvanáct dětí má Niobe,
jen dvě má však Latone.

Lidé uctívat jdou bohyni,
Niobe je však argumenty ubíjí.
Dvanáct dětí mám já, Niobe,
a Latona jen dvě.

Uctívejtě mě Niobe,
Latonu nechte hníti.
Všechno uděláme pro Tebe,
naše matko Latone.

Synové na cvičišti cvičí,
Niobe na ně z výšky křičí.
Šípy náhle z nebe sviští,
Niobe se rychle k zemi krčí.

Šest chlapců na ráz padá k zemi.
Niobe rychle spěchá za svými holčinami.
Na zemi leží všechny svěží,
šípy letí, rychle děti.

Niobe skrčená k zemi brečí
odpusť mi Latono těch řečí.
Niobe se v kámen mění,
přenesená jest do své rodné zemi.