Nicota
Nicota
pohladila,
zbila,
a pak skryla.
Do prázdna mě ponořila.
Zde tma černočerná byla,
a já ani netušila,
jak může být propast milá.
Hluboko jsem sestoupila.
Poté na dně objevila,
co jsem dosud utajila,
svou duši jsem obnažila.
Mnohé jsem pochopila.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
pravdu díš,velká moudrost.U nás se říká,hlavně se z toho nepo...t,vyškrábat se a jít. 1*
14.01.2008 17:34:00 | cevert
Obnažovat svoji duši má na rozdíl od obnažování svého těla tu výhodu, že s věkem obnažené tělo chátrá, kdežto duše jakkoliv poničená je krásná tím poznáním.
12.01.2008 16:57:00 | MalaIzis
Kolikrát za život se na tom dně ocitne....a co mu zbývá?Sebrat všechny síly a odrážet se tak dlouho, až se to povede.
12.01.2008 16:33:00 | Theara
Právě na dně se člověk nachází...když nevíš jak dál, musíš k základům. Tam o sobě najdeš všechno. Pak prostě znovu sebereš síly a dáš se zase do boje - silnější a zkušenější! ;-)
12.01.2008 12:28:00 | Chancer
když se člověk octne nadně..
nicota ho posílí
začne všecko jíti snadně
záleží jen an píli
tak pilme co nám síly stačí .o))
12.01.2008 09:17:00 | Bean