Přísaha ve dveřích betonového zármutku
Říkávals mi "vílo"
a ve dveřích betonového zármutku
se plazil horký dech
nahých duší
Říkávals mi "Vílo. Vílo!"
a postel se pobledle kymácela
jako loď s černou
vlajkou
v hříšném zpěvu tramvají
jedoucích pozdě v noci
po Tvých zádech
jako stín
"Má nádherná vílo!"
Tenkrát jsem přísahala
že už Tě
nikdy neopustím
"Kde jsi, vílo... má jediná
Vílo..."
Přečteno 313x
Tipy 11
Poslední tipující: Renatka, el viento, Bíša, NikitaNikaT., prostě já, Vladimír P.
Komentáře (4)
Komentujících (4)