Probuzení

Dnešní probuzení
Bylo jako sníh když padá
Lehounce jsem se navracela
Ve stříbře nočních společnic
Ještě chvíli jsem držela víčka
Zavřená jen lehce
A doufala že zář
Hladíc má víčka
Jsou Tvé prsty
Ještě jsem se stihla usmát
Než slunce mi otevřelo oči
Ještě v té tříštivé vteřince
Jsi se usmál
než rozletěly se
ty třpytky zpátky do sna

a pak vstát
v bronzu poledního světla
se oblékat
omýt horké čelo
a světýlka snů pozhasínat
a ještě na vteřinu
přivřít oči
než vítr odfouká něhu
a zima se vrátí k mému domu

...