Astrální cestování..

Astrální cestování..

I.

Temná ulice
a já jdu touhle tmou
světlem neozářenou,
přivírám oči
a nořím se do hlubin,
tam, kde je místo myšlenek končin,
dýchám volně a zhluboka,
(- co by byla země bez člověka).

Zvedám hlavu k nebesům,
roztahuji ruce,
svou tíhu už neunesu,
vše je tak lehké najednou,
stačí jen mysl pozvednout..

Nádherá hudba mi v hlavě zní,
vidím vesmír
a není tím posledním.

Skrytá místa odkrývají svou tvář,
je to jako nádherná polární zář,
částečky hmoty
a barvy duhy,
tělesa v pohybu
a přitom tak vklidu.

Vznáším se
a je mi nádherně,
jen šťastné pocity jsou ve mně,
(- je to sen tento nádherný den..?)

II.

V dáli vidím ruku ke mně někým pozvedat,
přijímám ji,
jsem bez obav,
fantazii nechávám plynout dál,
však nevidím nic než velkou zář,
barev duhy na tisíce,
nespočítaly by je lidí statisíce.

Ten pocit je pouze mně dopřán
a já nevím, zda ho přijmout mám,
jako každý krok v životě
i tento musí však udělat každý sám.

Obracím tvář
a mířím do středu
- božská svatozář,
požehnání,
láska,
rozkvetla ve mně jako první sedmikráska,
dala mi radu
- tu nejcennější,
- vše dovedu.

Záblesk,
- ruka mizí,
s díky se loučím se silou tajemnou
a daleký ráj vklidu opouštím.

Otevírám oči,
znovu jsem na zemi,
ruce mě zebou,
je zima,
ale teplo na srdci.