Absurdní divadlo

Cigaretu kouřím vždy na jeden tah,
na krku recidívu s popiskem: sebevrah.
Vrhám se ze skal do hlubin temnoty,
s absencí hrdosti v zajetí prázdnoty.

Žiletku ostřím vždy každičké ráno,
co tomu říkáš má šedivá mámo?
Smyčku si upletu z konopných lan,
není to iluze, není to klam.

Všechny ty postavy téhle hry absurdní,
naopak zdají se reálné být,
po monoho nocí a plačtivých dní,
budu tu v baru se satanem pít.