Tak krásný den..

Tak krásný den a je jenom náš,
je jenom naše věc co s ním uděláme,
možná světlu šanci dáme,
přemýšlím...ale to už se mě ptáš:
"Tak co ty prášky.....máš?"
Přikývnu ti hlavou,
a podávám ti je,
myšlenky plavou,
a u nohou se nám plazí zmije.
Polikám je a pak ti v náruči usínám..
Svět proklínám...
Vedle tebe umírám...
A v naivitě že se probudim se tě ptám:
"Co bude dál?"...