Pozor tady se nebude nikdy Dýchat!

Cítím to tady někde blízko Za plastovými
okny zalepenými páskou Stop nerušit!
V křídlech andělů
z ráje mikrotenu
I v Tvém těle Ano jak záhadně voní
když se díváš skrz mě
na smutnou stěnu
A v irirujícím davu Dokonce i když nakupuji
domácí štěstí na kreditní karty
nebo doma zaháním nudu
sebeukájením rozumu
lacinými verši
i tam to cítím
silně a pronikavě
jako při milování
se s Tebou
časem
špínou ulic
slušně lezením do zadku
ve slově rektor
bez ochrany
cítím to v každém kroku
že se nevrátíš
cítím to v každém slově které se skryje
za výroky slavných a za důstojná jména
plnokrevného pseudonymu
republiky

to jakjinak omlouvané
hnilobné
žití