O 14 let zpět

Tvé modré oči ráda uvidím zas,
je v nich hvězdiček třpyt a jas,
jsou jako studánky v porostu lesním,
já vím že nesmím.

Nějak se mi celý svět točí,
prý sejde z mysli sejde z očí,
z očí jsi sešel to pravda je,
ale v mysli jsi pořád do háje.

14 let je dlouhá doba,
nezůstala v nás žádná zloba,
mladí a hloupý byli jsme,
zmoudřeli jsme zajisté.

U nohou nám ležel celý svět,
teď by jsme mohli vyprávět,
v kapse pár korun jsme měli,
dobýt celý svět jsme chtěli.

Za školu se chodilo,
na schodech se kouřilo,
ve Startu každý den,
tam snily jsme svůj sen.

Po hernách se tahaly,
co všechno jsme si nalhaly,
nepodstatná byla škola,
v posilovně netekla jen cola.

Pod schodama se přespávalo,
na nájem se nedávalo,
čárky na zdi přibývaly,
když z diskoték jsme chodívaly.

Zazi,Hrďas,Kozma,
doba to byla hrozná,
byli to naše lásky,
rodičům přibyli vrásky.

Vzkaz od tebe jsem četla,
hlavu jiným jsem pletla,
že čekat budeš stále,
nevěřila jsem dále.

Jsem tu zas a znova,
promiň byla to doba,
škoda že jsi nečekal,
do manželství jsi se hnal.

Včera jsme se spatřily,
zastav se jen na chvíli,
a vzpomeň,
co jsme zažily