Nezvratnost osudu

Hvězda ,co zdála se stálicí,
je zatím pouhou kometou,
co letem svým ,
vše spálí a rozmetou.

Těžké rozhodnutí,
jako temný mrak ,
jako černý pták ,
jenž rozprostírá svá křídla,
nad osudy minulými i budoucími.

Břímě ,co balvan veliký,
dopadlo na mysl,duši,srdce,
vždyť ublížit někomu ,
lze přece tak lehce.

Není však radno ,sám zůstat být,
to člověk začne vlastní sny mít
o smutku ,prázdnotě,
už nechce přemýšlet,
začne si krásnější žití své vymýšlet.

Potom pozdě je,
až vše už zmařené,
hledat ,co navždy ztracené.

Slova zlá ,co jednou vyřčená ,
žel, nikdy ztracená ,
jak jedovatá slina,
jak zrádná kyselina,
jak voda s mrazem ruku v ruce,
rozdrolí každou pevnou skálu
v písek a prach,
co vítr odnese
a nevrátí se více.