Jako blázen v dešti...

jako létající ryby
volné, ale přesto svázané
jako divoké labutě
spanilí letci
ale tak zranitelní
jako blázni tančící v dešti
tak šťastní...

svíčka shoří
jako papír
naděje
a k nebi
plnému hvězd
malých snů
stoupá proužek dýmu
tabákového

a ze starého gramofonu
se line hudba
tak známý
Chopin

můza odlétá
na perutích černé labutě
která se skryla
v trní

uvězněná
na vždy
v keři růží
černých
uvězněná
na vždy
sama v sobě

a svíčka hoří
a tabák mizí

malý plamínek
dohořívá
za chvíli zmizí
a zůstane jen
rozteklý vosk

hudba dohrála
jako vždy
přichází přítel
déšť
svět je potom
jiný
třpytí se
a cítíš se
volný
jako ti blázni
v dešti
jako černá labuť
v trní

k nebi stoupá dým
tabákový
a hudba
doprovázená kapkami
nikdy nepřestane hrát