Sten

Byl poblíž
Stál před podivným oltářem
Namísto vzácné monstrance
Podivná relikvie…
…roztržené šaty…

Zaslechl sten
Nesl se chrámovou lodí
Jako bolest nevyvolené…

Hledal tam vlastně doušek naděje
Ale na dlažbě byla jen malá krůpěj
Nevěděl zda-li je to slza…
…nebo její krev…

Sten ozvěnou vrátil se zpět
Kříž s podivnou relikvií
Pojal všechnu bolest světa
A Spravedlivý ji podělil i mezi nás
Nevěřící
Nespravedlivé…
…egoisty a sobce…
Lhostejné
Sami sobě zcizené
Duše prázdna
Opuštěnosti a samoty
Zakleté v celách svých nestydatých srdcí
A potřísněných úst
Páchnoucích všemi alkoholy …

Z odulých rtů namísto Lásky
Ovislá cigareta

Zaslechnu otázku:
Dnes vám to,pane,
udělám jen za dvě kila…?...
Mám to hned za rohem…!...

Tam někde pod křížem bolestí
Schoulená za skromným oltářem
Zimou a studem
Chvěje se Máří Magdalena
A na dlažbě světa
Dávno je zašlapána její krev
…i její slza…

Vím
Mám ve tváři podivný výraz
Lhostejnosti
I já ukrývám svoji bolest
Halím se do pláště všednosti
Abych nedojímal ….
Ohlídat bych chtěl Tvou duši
Ohlídat bych chtěl i Tvé tělo
Jsi příliš slabá
Na bolesti světa
Co kříže víry a naděje
Dávno už neunesou…
…ani zlobu a nenávist…
…ani smrt…

Ohlídat bych chtěl
To všechno
Na co Ti dávno už nezbývá sil
...Máří Magdaleno…!...