Na poezii mi příjde nejkrásnější to, že každý člověk rovná se jiná osobnost, jiné zkušenosti a všechno tohle se odrazí v tom psaní... Ve tvých básních se mi zobrazuje naprosto úžasný človíček plný duševní krásy a moudra... jestli mé díla jsou podle tebe nádherné, nevím jaké slovo použít, abych nazvala ty tvé... snad jen... úžasné...nadpozemské.. krásné...
07.04.2008 21:24:00 | kejtyyy
Moje babička je také moudrá žena, jako ta tvoje...občas se ještě přidává děda:Holčičko, co tě nezabije, to tě posílí.
Babička s dědou jsou to jediné co mi zbylo a jsem šťastná, že je mám.
Krásná báseň. Cácorko osuš slzičky a směj se.
Díky za komentík.
22.01.2008 17:41:00 | HannyJanny
cácorka malá
s úsměvem na líci
ráda se smála
měla pod čepicí
tak jsem jí sevřel do svých dlaní
pohladil
a řekl
buď mou paní...
nádherná báseňka :-)
21.01.2008 13:09:00 | Buližník
Bouřka vždycky jednou skončí, přijde vyjasnění,
a na malou cácorečku čeká....
už se směje :o)
20.01.2008 18:24:00 | Šerpík 1
Krásná báseň :-) Babiččino slovo používám taky :-) Inu, pražská Moravačka :-)))
20.01.2008 00:07:00 | Levandule
tak na tohle nejde nenapsat komentář fakt moc krásná hodně mě chytla. já nevim jak to vysvětlit ale při čtení sem dostala najednou strašně krásnej pocit
18.01.2008 19:21:00 | Hagiela
Jéééé.. ta hladí, blaží, hřeje, fouká,... krásná. Vytvořila jsi sluníčko, děkuji :-)
18.01.2008 18:48:00 | Erion Fate