Roj myšlenek

Ve stínu noci
slzy tvoří tichý závoj
jako by chtěly snad
vyplnit temnotu
duši roztrženou
roztříštit samotu
srdcem vytepanou

myšlenky rojí se
v hlavě bez přestání
klid je ten tam
v sobě nemám stání
snažím se pochopit
vysvětlit Tobě
sny nelze poslepit
když dávno jsou v hrobě!

Tvořili jsme sen
bláhový a smělý
noc měnili jsme v den
láskou neotřelý
plánovali budoucnost
vystavili zámky
realitu měnili
v novinové stánky

Tobě ta iluze
v téhle chvíli stačila
měnil jsi ji chrabře ve skutečnost
mě ale pomalu
stále víc mučila
duši mou měnila
jen v pouhou netečnost...