Neznamenáš nic

Až se nasytím nevinnosti
a to úplně do sytosti,
pomiluji bezbožnosti,
složím poklony žárlivosti
a hold zlosti.
Ony jsou důkazem bytí.
Ukazují jak nezbytná
je bolest milenecká
a jak nádherná rozkoš
slepecká.
V co jsem měla doufat?
V lásku navěky,
v milence století,
v bezbolestné mívání?
Nejsem naivní!
Nechci tvou duši
ani srdce.
Nech si je!
Pro mě jsou to jen
tretky bezcenné.
Chci tvoje doteky a polibky.
Nepotřebuji cit, ale chtíč!
Ty odmítáš?
Tak si jdi! Jdi pryč!
Co si myslíš?!.
Že budu ronit slzy?
Nezajímají mě tvoje city,
myšlenky, naděje ani sny.
Žádné otázky a rozhovory,
žádné snění ani žárlivost.
Přece víš!
Neznamenáš pro mě NIC!