Pustý svět

Louka posetá ranními slzami
halí se do rudé záře.
Stejně jako dny za námi
a slzy vpité do polštáře.

Už nepadá listí,nesněží.
Už netaje, řeka se vybouřila.
Čas nestojí, ani neběží,
láska pryč se odplavila.

Odešla a není tu.
Není pro mě ani pro jiné.
Jen louka se halí do svitu
slunce, co nikdy nezhyne.

Co vpíjí se do vody
a přec se neutopí.
Co má kus svobody
a nikdo není proti.

Ztrácejí se kapky rosy,
slunce si je vzalo zpět.
A my ač obutí, přec bosí
procházíme pustý svět.