Prostě...

Prostě svobodný,
prostě volný,
prostě sám sebou,
prostě jen pro Něj.
Prostě zpívat,
prostě tančit,
prostě snít,
prostě hledat
poklad v zahradě srdce.
Prostě dýchat,
prostě hledět ke slunci,
prostě v kapličce klečet,
prostě objímat stromy
a s ptáky létat si a hrát.
Je to prosté,
sakra, je to jednoduché!!!

Prostě vstoupit do zahrady duše
bez iluzí a bez lží,
bez masek a bez ega,
to vše nechat světu
at´ se tou svou iluzí nakrmí.

Prostě velebit Boha
v chrámu duše,
prostě znehybnět,
prostě plakat
a prostě se smát.
Prostě se oddělit
od chodu světa,
jít stranou od davu
a být jako stromy nehybně stojící ve stráni-
nepracují, nenakupují, nebudují,
nehádají se, nebojují,
nikam nespěchají.

Prostě naslouchat hudbě duše
a uzavřít brány mysli na zámek.
Nevidím, neslyším,
už jsem viděl dost.
V nitru hraje
hudba beze slov,
v nitru září světlo
i bez slunce,
v nitru kvetou rostliny
i bez země.

Prostě být sám sebou.
Prostě být sám sebou.
Prostě být sám sebou.