Anotace: poslední... poslední ze skleněných vrchů tedy... :o)
Sbírka: letos, andělská, s perutěma aj bez...
…pak se objevil do třetice
prázdné ruce plné naděje
v očích příslib věčného jara
(říkal že našeho)
dal tvému obrazu rám
a sfoukl z něj nánosy prachu...
…pořád ještě zaliti do skla
vidíme (!) barvy
cítíme ten žár
zlehka se dotýkáme
a dělí nás tak moc
málo
srdce nám o sebe cinkají
svým tlukotem
kořeny mých jabloní
nezastavilo ani studené sklo
prorostly tebou
a já mám hroty tvých šípů
pevně pod kůží
není úniku
a nechce být…
pavučina budoucnosti
protkala náš skleněný vrch…
až z jejích nitek budou provazy
rozletí se konečně na tisíc střepů
a my přepevně svázáni
náruč plnou měděných jablek
budem naslouchat tomu vzdalujícímu se hlasu:
za to žes uměla čekat
................................sbírat
..........................................nést…
už ani slovo o rose
nebo křišťálových křídlech
jen že mám věřit
tobě věřit…
asi zas začnu věřit andělům
Početla jsem si i posnila také. Snad bys ještě měla napsat závěr-z odstupem.
Je to moc hezký.
A tyto dvě dát dopředu k té první.
03.10.2008 22:19:00 | s.e.n
su na půl cestě - ale ty to bereš pozpátku - tendle vrch byl poslední :o)
26.01.2008 20:43:00 | hanele m.
prominu, sama už sotva vidím a chystám se spát... klikací už mám jen jednu, pošlu ti odkaz zprávou - no vlastně při místním systému ji budeš číst asi dřív než tuhle odpověď
ale se slovama a písmenkama si hraju furt - jen ne tady protože tu mi to liter nedovolí - grafika mi tu chybí, to jak tu dílka vypadnou lidem před oči mi nestačí mnohdy...
hezkou dobrou noc a třeba zas příště :o)
děkuju za návštěvu :o)
21.01.2008 00:36:00 | hanele m.
Ta báseň je z galerie snů a nikoliv nočních můr, čte se hezky a pozvolně a nutí k představám (snění)
(píšeš ještě něco jako tvé "klikací" básně, kterou jse kdysi dávnoza mých časů Eda tralipa čet? promiň překlrepy to ten dnešní pozdní sběr
20.01.2008 23:25:00 | Taog
Asi.. Asi je krásná. Je.
Spousta skvělých obratů, taky by chtěla zarámovat.
20.01.2008 14:10:00 | prostě Zuzana