Před koncem..

když se dny ztrácí
v davu bezejmenných
už moc času nezbývá..

stíny blízkých
tesklivě defilují
po bílé peřině..

..co je to tam ještě?
aha, ruce..
..dvě vyzáblé ruce,
moc moc slabé a skoro bez života..
..jak ty by mohly vyprávět!
než se ztratí v davu bezejmenných..
času je přece málo..

vlastně skoro žádný..
..stačí jen

na kratičké Sbohem..