ŠTĚSTÍ UPROSTŘED NIČEHO

ŠTĚSTÍ UPROSTŘED NIČEHO

Dnes mám plán já. Vezmu tě do parku za Vaňkovkou. Všimla jsem si ho, když jsem kolem projížděla autobusem…Z.

Rozlehlý prostor
Slunce svit
Zkusíme ještě dále jít…

Nikde žádná lavečka
kopu do prvních odpadků
papíry, plechovky od pivečka
broučku, tys´vzala mě na skládku!
/Kam hrabe se můj sklep…/

& nikde žádná lavečka…
jen torzo jakéhosi gauče pradědečka
vznešeně skomírá v těch ruinách
Posaďte se u nás!
& zatímco se k sobě bojácně tiskneme
vyvrženy z regulérních řad legálních styků
- údiv s úlekem -
Nejsme tu samy!
Nebyla tady asi pětatřicetiletá blondýna?
Ptá se nervózně.
Měli tu mít rande.
Jen teplouši & ženatí (vdané) potají
na skládce se stýkají –

Sluneční paprsky – dnes viditelné jako nikdy
žrány fialově nasáklým mrakem
Tak odjet naproti tím vlakem…
Ochladí se & spustí se déšť bídný
Zůstáváme
Dva choulící se uzlíčky /zavržené/
v bouřlivých výšinách nedělního odpoledne

Promiňte, mohl bych si vás vyfotit?
Zaujalo mě, jak tady tak sedíte uprostřed ničeho…

Minule jsme byly v kině na Slámově Štěstí
Dnes tvoříme film, fotku, báseň…samy –

. . .
Štěstí uprostřed ničeho
Naše první společná fotka
Muší křídla v jejích vlasech
Bdělý sen
Na našem prvním společném loži
s nebesy –