Opaky

Dvě strany, mince rotující ve vzduchu,
tiché kmitočty, lehce, zachvějí se v uchu.
Určují, snad ony? Či jiné strany,
že sílou přilnavou, jsou ty protiklady.

Měsíční zář, lítající černou tmou,
a tmavé sníny, co v koutech spočinou,
za světlého dne, kdy jsou výplní,
protiklad světla a tmy snadno propojí.

Ďábel v hábitu ku čisté pokoře,
dle dětských báchorek, zvítězit nemůže.
Však sílu pekelnou možná uklidní,
když protiklad vítr v kořenech zesílí.

A tu nězné sukno ležící na trní,
ztažené jizvy znova zakrví,
čistotu bělavou bílé holubice,
zmazanou hříchy, zrádné uprchlice ..

Podpoří sílu přilnavou ..