všechno špatně

Zkřížené pocity viny,nálepka na čele.
Pot po celém těle.
Destruktivní myšlenky,snaha hledat absolutno.
v plicích dusno.
Rozhněvaný pocit stesku,empatye k osudu.
Pomalu chladnu.
Jsem tohle já?Ten ukřivděný chudáček?
Ne,ale má to háček.
Ze dne na den,kdy naposled?
Stydím se.
Já nechi být milován,aspoň to chci říkat.
ani nechci být vnímán,jen nechci sám dýchat.
Led.
Je ze mě kus ledu,spíš jen malý kousek zmrzlé krve.
já to nedovedu,vnímej mě prosím,teď už to zvládnu napoprvé.
Ohromit tě,oslovit tě,dát ti víru,smysl žití.
Děkuji ti osude za tu nevnímanou lehkost bytí