Prázdnej byt
Prázdnej byt
Smutně odpovím,
Jestli mě zradíš, kdo se to doví?
Bundy v chodbě těžko to zajímá,
Boty jen mlčky vanou…
Nádobí z dálky hned volá,
Posílám ho tam, kam utekla má milá…
Do kytek, dávno nepřilívám…
Za okny tiše zmírají, stranou všeho zájmu.
Do špajzky, sbíhají se švábi,
Na zelenym chlebu, nechávám je pást.
Nad košem víří se,
To hejno mušek, nabízí svá těla.
Prej že to je prázdnej byt, když to tady žije.
A stejně jsem tady sám…
V rohu krčí se špinavý prádlo a strachem se chvěje,
Bojí se. Mě?
Ty, co se houpaly na šňůře, dávno už vypadli,
Balkón je prázdný,
Asi vás taky opustím.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
heh, bylo to psaný ve stavu totální úzkosti...úzkosti vlastně bez příčiny a ta je nejhorší :) jenom doufám, že mě tenhle stav už nikdy nepotká :P
26.01.2009 10:06:00 | Raphael
Raphi, až teďkom mi tak nějak dochází, že to asi bude horší než to vypadá. I když na všechno se dá najít řešení. Jenom nám často připadá, že ho ani hledat nechceme. Ono se i tak najde samo... Hele hlavu vzhůru, tímhle to nevyřešíš... Jinak fakt pěkně napsaný ;o)
22.01.2008 19:41:00 | Villonka
Nee..drž se... :) ...Ač nemám co říkat :( ale posílám i tak sílu
22.01.2008 01:25:00 | toužím.jít.dál
Opovaž se.. vymeť švávby mazej umýt to nádobí..potvírek okna a pust dovnitř sluníčko.. třeba ti nějaké sedmitečné přistane na srdíčku a když ne dnes tak jindy..
Oslovila mě tahle básenka nádherně vystihuje ten pocit osamění a prázdnoty...kdy tě nic nebaví.. nic už ti nevadí..
:o)
21.01.2008 21:00:00 | Nút