Račí láska

Na račí stezce strouhou k jezu
pomněnky ráno rozkvetou.
Ty vsadil račí mladík slečně,
když za slib věrné lásky věčné
toužil mít její klepeto.

Za zpěvu žab a rejů cikád
u splavu vyznání jí hrál
na struny z tenkých stébel trávy.
V létě pak za veliké slávy
milou svou za ženu si bral.

V kolébce z vrbového proutí
v olšinách děti kolíbou.
I když jim rychle léta běží,
svou zaslíbenou lásku střeží
v chaloupce skryté pod jívou.

Pod oknem z rákosí a řasy
pomněnky ráno rozkvetou.
Do nich si kdysi u lesíčku
vplétali něžně při měsíčku
svou račí lásku stoletou.