Oči barvy oceánu

Vím, možná někdy tápu,
když koupu se v jeho očích..
v těch očích barvě oceánu,
nejmodřejších mořích.

Matkou je vlna z pěny bílé,
příliv ho dones v slunnou pláž.
Svědčí o tom ty oči vlídné,
vždyť hlubinám moří se podobáš.

Něžný jak vlnka houpající,
jako kruh v moři červený.
V zápětí vlna zdvihající,
jíž podléhá ničení.

Kolíbán byl si písní racků,
Sám Triton v kolíbku Tobě přál.
Ať odnáší odliv kupy klacků,
a v plachtám bělavých vítr vál.

A když bezvětří v noci nastane,
moře tě se slávou uvítá.
Tahleta báj v očích tvých zůstane,
když v spánku tě oceán kolíbá..