Pavoučí síť

Jsem bezradná jako hmyz zachycený v pavoučí síti.
Jsem bezmocná v Té pavoučí síti,
která mě svírá a nechce pustit tam, kde žije LÁSKA.

Jsem nešťastná a nezbývá mi už moc ...na to abych
křičela, smálá se, brečela.
Jako blázen, který nemá nic!
Chci pryč, utéct, vymazat, nedoufat v lepší.

Včera jsem se zachytila v pavoučí síti, byla trochu
hebší?
Ne.
Přestávám dýchat, věřit co je to KRÁSNĚ?
To už neznám a zbývají mi jen básně.

Ty využíváš minutu, sekundu, zlomek toho času kdy
člověk je na dně.
Skončím tam pokaždé,spáry odkud není návratu.
Obalíš mě jedem.

Pořád jsem s Tebou a dávám všechno.
Teď? Nemám nic zbyla jen naděje, to bylo posledně.
A teď? Jenom chtíč lásky a Ty jedu.

Proč chtít otrávené?
Proč být s Tebou?
To není láska, ruce mě zebou, jsem asi mrtvá
nehřeje nic, navždy se ztrať nedal jsi mi
KRÁSNÝHO NIC!