Hladina
Hladina
Hladino tichounká,
mírná jak típot ptačí,
jak pírka holubí,
když s modrou nevystačí
si nebe nad tebou
a hejno pavích oček -
slyším tvé šeptání,
už svítá ... sotto voce
Hladino zčeřená,
slunce už sťalo stíny.
V tom žáru poledním
tě lístky vrbovými
budím - a čekám,
čekám tvou vážku zlatou,
na křídlech kovových
svádivé ostinato.
Hladino vzepjatá,
máš tíhu letní noci,
jdu v tobě, hloub a dál,
vodou, co chladí v bocích
Stáhni mě do víru
a přikryj vlnou chtivou -
dávno jsem svlečená.
Allegretto con brio...
Komentáře (17)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Molto bene, signora. Mi piace.
16.09.2014 16:08:08 | Johny65
Opravdu obdivuji tvou schopnost umět používat v básních neotřelé výrazivo, které je osvěží a přitom udrží a nenaruší tok myšlenek. Super
24.01.2008 21:05:00 | Taog
... že bych se špatně vyjádřila? ... Asi změním sekci a ať si čtenář myslí, co je mu libo... :o)))
23.01.2008 10:06:00 | Hesiona-Essylt
Je to v sekci Láska, takže to asi nebude o sebevraždě utonutím, jak mě zlehka napadlo :-))
23.01.2008 09:58:00 | smudlinek