Samotné snění

Ve dlaních zbylo ptačí chmíří,
víčka znavená, k sobě se blíží.
Když v slzavé udolí sama usínám,
a na noci společné v tichu vzpomínám.

Samota bolí ač ve svalu srdečním,
sídlí Tvá láska pojena mou.
A já dítětem, víc jak nevděčným,
vztekle si dupu, že chci za Tebou.

V objetí svíram opičku plyšovou,
co dals mi ke spaní, klidnému snění.
S mašličkou hnědavou a barvou okrovou,
s očkami, jenž na mě jen se smějí.

Jako Tvůj úsměv, při hlazení ..