Adam a Eva

Adam je v jádru dobrej kluk.
Má rád pivo a hokejový zápasy.
Trochu přiblblej, ale to je fuk.
Ven nikam nechodí, kam taky.

Eva, jeho stará, je pěkná fůrie.
Furt něco kecá, jako kolovrátek.
Anebo naříká nebo se lituje.
Mám malý prsa a velkej zadek!

Kdo tam tu branku sakra kop?
A je to doma, vždyť bylo načase.
Už zase musím na záchod.
Vezmu si pivo, je to na trase.

Víš co mi říkala Květa v práci?
Tak posloucháš mě vůbec?
Nejsem tu jenom pro legraci.
Jsi nudnej a… notor a… blbec!

No a kdyby Eva bejvala neurvala to jabko, mohli jsme se všichni mít jak prasata v žitě. Na hokej jsme se mohli koukat na dvoumetrový plazmový televizi, ne na černobílý Tesle, co u ní chrčí reproduktor, protože je tam asi nějakej urvanej kontakt. Pivo mohlo pršet z nebe místo deště a Adam si mohl prostě sednout pod okap a mohlo mu týct rovnou do chřtánu. A Eva? Ta mohla vypadat i v pětačtyřiceti jako sedmnáctiletá žabka. Ale ne, ona si prostě nemohla pomoct. Mohla si dát třeba pomeranč, který rostl hned vedle a nemusela přece trhat ovoce z toho jedinýho, prokletýho, zakázenýho stromu! Má co chtěla. Když zakroutí zadkem ráno v práci před šéfem, hned ji požádá, aby otevřela okno a je vidět, že se mu udělalo trochu ouvej. Děti jsou parchanti nevychovaný, dcerka chodí za školu bůh ví kam a bůh ví s kým a syn, ten zmetek neposlušnej hulí trávu a je denodenně nachcanej. Mohla mít… ále to by bylo zase dokola. Jenom mi tak trochu uniká proč trpí i Adam? Dobře, Evu ať třeba sežehnou plameny pekelný, ale co Adam, kterej je v tom nevinně? Takže jestli chceš svůj prohřešek vůči Adamovi alespoň docela maloučko zmírnit, dojdi Adamovi do lednice pro Pivo a přepni to na dvojku, protože dneska hrajou Pardubice a to musí vidět. Jo a ty piva ber od vrchu od mrazáku, tam jsou nejvíc vychlazený. A běž udělat něco k jídlu, protože po zápase Adamovi vždycky vyhládne.