TOUHA

Vzadu u vody
skotačil mladý pár
to slunce v rozpuku
v nich zvyšovalo žár
ani mráček na obloze
ani v jejich duši
kdekdo kolem jdoucí
něžné děje tuší

A tak AMOR sám
natahuje kůši
srdce
zas a zase buší
obklopeni květy ráje
choulí se do sebe
jen jejich oči
dívaj se do nebe

Mísí se pot s potem
v líbeznou vůni
jen jeden z nich
malinko,malinko funí
mít tak ikarova křídla
vznesou se v nebe
ne každý sám a sám
ale spolu a spolu za sebe

Zkoumavé doteky
zvyšují zvědavost
chtěli by aby
toho nikdy nebylo dost
lehli si na záda
do pažitu
protkali údy
v romantiku

Teplé doteky osrstí
jiskřily záškuby slasti
chřípí se roztáhla
víčka se přikrčí
zornice zrudla
lidé nelidé
patří jen sobě
těla se natočí

K poloze obě

Neslyší,nevidí
nevnímají
cítí však
ona ho a on zase ji
v divoké extázi
rušivý zvuk
vtírá se pod kůži
jim je to fuk

AZORE!AZORE! - ke mně a hned
Betyno ty dělej - dělej a teď

K NOZE A DOMŮ !