Letní den

LETNÍ DEN

Dnes vystavila jsem sluníčku mé tělo
které by však jinde být chtělo
mé myšlenky točí se jak film pozpátku
chci prožívat znovu tu pohádku

Měla bych zpívat a usmívat se sladce
že jsem s tebou byla jak v pohádce
kde můj rytíř líp jak zbraní
svými skutky se ohání.

Jenže rozum mému tělu velí
a vrátit se zpět nedovolí
jsou i všední chvíle a starosti
i ty se musí žít nějak s radosti.

Vždyť i v pohádce zná princezna čaroděje
který ji v mžiku krutě zakleje
a ona pak pokorně ve své cele
čeká na svého vysvoboditele.

Tak i já budu čekat zas
až uplyne ten dlouhý čas
kdy mně jako rytíř smělý
vysvobodíš z tmavé cely.

Cítím se jak holka praštěná
co skládá básničky jak šílená
je to však pro muže
co pro mně hodně znamená.

neptám se rozumu ani svědomí
jen tajně doufám že to ocení
a z nevěřícího Tomáše
stane se kluk co usměje se plaše.