Jednoho dne

Oděna ranní němotou,
zívám nad vlastním odrazem
mlžného oparu v zrcadle.

Jako kontrast pláče a smíchu
a ironický úšklebek nad fantazií.
/černý jednorožec bez křídel

Přiblížit se lidskosti
a moci se nechat tlouci
pohledy lidí tam venku.

Pozřu denní hlad,
zapíjím žizeň.
Dalších pár maličkostí bytí.
/nevlastní potřeba

Spálena večerním chladem,
zívám nad odtékající vodou,
ve které sem smyla dnešek
i kus sebe.
Klížící se víčka nevědomí.
/vzducholoď plující skrz vlasy