Drobná úvaha o existenci snů

Nad mořem nicotnosti
ztrácí se kouř z parníků,
které ztratily smysl života

Mizí mezi mraky,
snad jako věčné memento vyslané k uším hvězd,
snad jako pozvánka do galerie grotesky našich životů

Krásná dáma s naprasklým deštníkem
Postaví se čelem bouři
Jen pro ten pocit, že něco na světě má smysl
Je to bláznivé?

V procentech bláhovosti,
objevujících se každou čtvrthodinu na tabulích zdejší burzy,
ztrácí se cena lásky

Cena zelených lístků čaje
dovezených z pradávného orientu,
dřív než přišlo moře a vše vydražilo

Asi je to tak správně
Je to koneckonců naše jediná záruka,
že sny skutečně existují...