po 13-ti letech
po 13-ti letech
Lehnu si k tobě a chce se mi řvát.
Mám tě rád, miluju tě když vaříš, žehlíš
Nebo uklízíš,
Ale po třinácti letech, nezlob se.
Je pro mě strašně těžký,
S tebou spát.
Mám rád tvoje oči, tělo i řeči.
Mám rád to, jak mě znáš.
Všechno je čerstvé, jako když jsme se poznávali,
Jenom promiň.
Zase mi nestojí a nemůžu
s tebou spát.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
chápu to, ale asi teď napíšu blbost, ale u nás je to naopak, miluji ho, ale už se mi to nechce dělat deně, mu stojí furt...
19.12.2005 13:48:00 | Veríssek
Hmmm.... ;o))
tak si říkám, co se mé polovičce hlavou honí,
když teprve 15 let jsme svoji
a já plánuju ještě 76,
sama si starosti nedělám, to mi věř ;o)))
14.10.2005 09:44:00 | Cecilka
Je fakt úsměvné(ale moc milé), jak tě whiteshadow brání.o)nicméně já také nemám ráda, když někdo spojuje mé věrše s mým životem. Vždyť jsou to pouhé myšlenkové pochody, které člověk touží dostat na papír.
02.09.2005 13:10:00 | Sunny
Jaké pak příznání prosím vás milí komentující? Pokud se nepletu, tak to risik napsal v 19 letech, takže to nebude autobiografie..a navíc o tom už jsem psal vícekrát - kde berete právo přenášet verše na jeho život - může to být jen myšlenka, pocit, nálada, vrtoch, poezie, cokoliv..
P.S. - možná je Risik shovívavější....,
31.08.2005 18:32:00 | WhiteShadow