Zeď nářků
Zeď nářků
malující, studenou krví,
krajinky z raného mládí,
kreslí sametová dlaň
pohádku o šílenství.
Napnuté tahy štětce,
a rozstřikující se červeň,
čarující horizont
červánkového západu,
tak směle.
Lázeň otroctví a křivdy
nad senilitou mládí,
při opékání brambor,
hlásáme do nebe,
jak jednou změníme svět.
Oceán na plátně,
denním snem bdělým,
výkřikem do prázdna,
já ten svět změním!
(nebo on přizpůsobí můj hlas)
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Věříš, že si ji pamatuji? Šla jsem hned na jistotu...
Je to tu stále stejně krásné, jako před 4 lety...
Co Tě zde opět přivedlo? Co Tě přivedlo ke mmě? :))
Tento život je báječný,
jedna malá hočička :))
08.04.2013 00:25:12 | Sunny
Objala mě rukama kolem spánků. Bylo by to nádherné zůstat, teď, tady, ve vznášejícím se večeru, těsně u sebe, pod lehkou modrou přikrývkou v ložnici, ale bylo tu něco, co mi v tom bránilo. Nebyla to žádná zábrana ani strach nebo opatrnost. Byla to prostě velmi veliká něžnost, která přehlušila touhu. (T.K)
Remarque:)
09.04.2009 23:01:00 | Sunny
Chcete změnit svět? Jak? Já to nevím, ale chci, aby na mě nezapomněl... Rozhodně se mi to moc líbilo ;)
24.06.2008 16:50:00 | Keira Fey
Předposlední část mě hodně oslovila... ale líbí se mi tam všechno.. hezky se to čte...nutí to člověka přemýšlet:)
17.05.2008 00:06:00 | Šerák
souhlásky, samohlásky, pímsenka a z nich slova. Krásná to slova, v kterých náchazím pravdu:-)velmi povedené
25.04.2008 20:00:00 | anima alba
sálem zní potlesk a jsou to moje dlaně, které to pálí ! Hezký.
28.02.2008 22:22:00 | drsnosrstej kokršpaněl