Za oknem autobusu

Nastoupím..
pozdravím....řidič mě lístek podal a svůj úsměv k tomu přidal,
usadím se,otočím hlavu ..a vidím.
Klasy pšeničné se rosou třpytí,
jemné fousky žita mě na dálku hladí,
barvy řepky mě sluníčkově hřejí...
a tam ,tam se vlčí mák červená
a já...já maková panenka najednou byla,
sukénku nadýchanou,
ve vlasech kytičku s heřmánku zapletenou...voní,
letně....bezstarostně.
To modré tam,jak kousek vystřižený z nebe,
co to je?Vikev..snad,možná.
Vlastně na tom ani nezáleží,
oči zavírám a pomyslnou kytici ze všech barev nasbírám,
do vázy rozložím a na stůl postavím
a přivoním...a sním...
O čem? Nepovím...