Nevěra pro lásky hřích

Nevěř snům krásným v mé zmatené hlavě.
Temné a křivé, jsou nitky mých myšlenek.
Dnes svezeš se po nich od pekla k barvě,
kterou již nesmyješ, aň v náruči milenek.

Nevěř sladkým větám z bosého rána.
Pozbývaj rozum, i žádosti těla.
Spletenec tužeb, tká stříbrná lana
po kterém vystoupat tvá chamtivost směla.

Nevěř těm objetím, co city lámou.
Po každém úskoku, ti nastavím nohu.
Mé oči jak zrcadlo, zkreslují, klamou.
S duševní nahotou, ti víc nepomohu.

Něvěř těm slzám, co naivky pláčou,
však uhasí ohýnky, v pórech tvé kůže.
Na stěnách stínohra, touhy si skáčou
jak pískám já, pro cit tvého muže.