Pomatená

Já chci taky básníka!
Co slovem srdce odmyká.
Chci všech rýmů učitele!
Z jalové krávy vymámí tele.
Chci si nechat motat hlavu
A být v blaženém to stavu.
Chci kluka s tímhle velkým darem.
A klidně ať má celý harém.
Budu třeba třetí - pátá.
Jen ať mi ty básně skládá.
Ač je to blbost sebevětší,
Jen v básni vidím to své štěstí.
Snad že jsem k veršům náchylná,
Nejsem proto úchylná.