Mým přátelům

Namodralé světlo osvětluje tvář
a v tichém pokoji,
jen zvuk klávesnice ozývá se zas.
Nevidím nikoho
a přece dobře vím,
že tam někde opodál ,či daleko,
je právě někdo z vás.
Vy všichni, mí přátelé,
přijměte z ruky mé krásný z růže květ,
za vaše přátelství ,
co zkášlilo můj svět.
Možná vás v životě snad ani nepotkám,
ale vím s jistotou,
že vás tam někde mám...