Zvony už vyzvání

Zvony už vyzvání,
poslední ten den,
na co je vyznání,
když sám zůstal jen...

Nevinná tvář,
jenž v rakvi vyniká,
hleď na tu zář,
co v smrti zaniká.

Záře krásy, pochopení,
skví se v tváři té,
co prožila utrpení
- jeho, své i mé.

Pod tíhou hříchů všech,
zlomila se a zemřela.
Teď tíží ji jen mech
a socha, co tam opřela.

Zvony už vyzvání
na dobrou noc,
poslouchej vyznání,
že rád tě měl moc...