Krůček, jenž stojí za to vykročit

Dnes položila jsem
k dlaním tvým
celý svůj svět.
Vždyť jsi tím prvním
krůčkem
jenž v záplavě všech cest,
stojí za to vykročit.

Dnes zvonečkem zazvoníš,
splníš mi můj dávný sen,
vložíš hvězdičky do dlaní,
posečkáš chvilinku,
až do chvíle,
kdy měsíc,
se slavnostně uklání.
A pak mě políbíš.

Snad také přejedeš
prstíky po tváři mé,
odlesk mých očí,
v očích tvých spočine,
až okouzlena smíchem hvězd,
oddám se tvým dlaním,
jenž ulehnou až se svítáním,
s ránem přesladkým.

A když probouzí mě šeptání,
ne jen hvězdy,
celý svět,
jen tak bez ptaní,
vložil jsi mi do dlaní,
jako tobě já...