Zasloužený trest

Jede, jede,
ožralý frajírek.
Jede, jede,
přijel až k nám…

Do ulice pusté řve:
,,Já jsem tady pán!
Kam se na mě hrabete
nejsilnější fáro mám.“

Ohlédne se za sebe
a uvidí bílého anděla.
Ten mu prstem zahrozí:
,,To se přece nedělá!“

Hlavou pohrdavě trhne:
,,Mně se stát nic nemůže.
Ve chvílích nejhorších
anděl strážný pomůže."

Po andělovi mrkne
život v dlaních svých.
Ten však jinam kouká
a na rtech krutý smích…

Skřípot plechů náhle zazní
a pak jen… bum…
Daň svou si vybrala
vypitá vodka a rum.

Nad hořícím vrakem
dušička jeho poletuje.
Jaký trouba byl už ví
pozdě tady hořekuje.

Na anděla marně řve:
,,Proč jsi stranou stál?“
Anděl jen rameny pokrčí:
,,Pouze jsem se chvíli nedíval…“