Zádumčivá

Po všech stránkách duše,
i těch nepopsaných,
černá se čerstvý splín
jak těžký jarní sníh a taje.

Žárlivec se skrytě veselí
do modři všedních dní
a srdce utrápené dobíjí,
cynicky plakaje, na odiv
staví bezcitnost duše.

Svědomí má krátké nohy,
vždy se nahlas tiše směje,
když zastihne mě - hříšníka,
jemuž již pomoci není,
při pohřbívání starých vin.

Bezdůvodný (a ostrý) smutek,
zrcadlený v hlubinách hladiny,
s vlnkami úsměvného vzteku
vítá své staré bolavé známé,
plachou radost maje ve tváři.